Po stopách vlka | Cami Wolf
| Kategorie: | romantika |
|---|
.png?6679c1e2)
.png?660a7e9e)
.png?660a7fd8)
.png?660d53ed)
Lena utíká před strachem, temnou minulostí a mužem, který ji děsí. Chce se nadechnout a začít žít podle svých snů. Ale to, co chceme, a to, co od života dostaneme, jsou dvě rozdílné věci…
Stejně tak Max nevěří, že si zaslouží lásku, štěstí a spokojenou budoucnost ve smečce, dokud nepotká Lenu!
Dvě utrápené duše, se kterými se život nemazlil, totiž dokáží nemožné!
Utíkali jste někdy před strachem? Já ano. Neměla jsem na výběr, tedy aspoň jsem si to myslela. Tajně jsem zmizela do nového města, kde si splním svůj sen. Cítila jsem se volná, ale ne úplně. Pořád mě pronásledoval stín minulosti. Nevěřila jsem, že to jednou bude jiné.
Když jsem ho uviděla poprvé, něco se ve mně zlomilo. Svět okolo obnovil své barvy a mně došlo, že už nikdy nebudu stejná.
Vůbec jsem si nemyslel, že by štěstí bylo i pro někoho, jako jsem já. V minulosti jsem selhal a neochránil to, co mi bylo drahé. Nesmělo se to už nikdy opakovat. Proto jsem se choval tak, jak si přáli. Poslouchal jsem příkazy a doufal, že se jednoho dne něco změní. Nenapadlo mě, že jakmile poznám záhadnou malou zrzku, změní se všechno.
Eva
Iveta
Zuzana
Niki
Eva
Lucie Taxová
Andrea
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Jsem obyčejná praštěná holka co miluje knihy. Mám dvě děti, na které jsem
hrdá, i když dokážou pozlobit. Pracuji ve zdravotnictví jako ošetřovatelka na ARU. Zkoušela jsem psát už na škole, ale žádný z příběhů nenašel konce. Jak pokračoval můj život dál v myšlenkách jsem si často přehrávala příběhy, abych utekla stresu kolem sebe. Dostávalo mě to ze smutků a bolesti, kterou vídám denodenně. Kolem nás je spousta zla, ubližování a ničení. Trápí a bolí mě, když vidím ať v práci nebo ve zprávách tu nespravedlnost. Mnohokrát jsem ji toužila napravit, ale tu sílu bohužel nemám. Zlo tak můžu potrestat ve svých knihách a to hodně krutě. Tak, jak si zaslouží…
Chci svými příběhy ukázat, jak těžké je dostat se z něčeho co nám osud nadělil. Že jsou lidé, kteří potřebují pomoct, ale sami to nezvládnou. Chtějí bojovat, utéct od tyrana. Chtějí ochránit své sny a život. Není to vždy lehké, ale může se to podařit. Když trestám zloduchy v příbězích, jsem krutá. Určitě každý cítil, nebo měl myšlenku, jak by ublížil někomu takovému. V mých příbězích to můžu udělat a dělám. Dokážu pak ráno vstát s myšlenkou, že
dnešek bude dobrý a usmívat se nejen na pacienty ale i svět kolem.
