Strážce Irska se mi v žebříčku dosavadní oblíbenosti Ohnivých panen posunul hned za první díl, tedy Strážce Paříže, a nyní vám prozradím proč.
Čím si mě tento díl tolik získal? V prvé řadě humorem. Já prostě mám ráda humor… nejen letmé úsměvy, ale opravdový vtip a komické narážky, které mě vytrhnou z pracovního stereotypu. A tady humoru skutečně nechybělo, ba naopak, prostupuje celým příběhem.
Zároveň si mě Ir Finn získal svým laskavým srdcem, smyslem pro rodinu a vztahem k dětem. Je to muž plný protikladů. Nebojácný, koketný, ale zároveň ochranitelský a rozkošný. Pasáže, kdy blbne s dětmi své sestry, jsem si velice užívala. Jeho schopnost pošťuchovat své synovce a jančit s nimi, krásně korespondovala s něžnými momenty, kdy držel v náručí svěřené novorozeňátko. A jak se v příběhu reálně dozvíte, za členy své rodiny by Finn skutečně položil i svůj život.
Pokud jste si zamilovaly vlka Boona z Bojovníků z Havaje, věřím, že vám bude sympatický i Finn. Oba muži mají v sobě něco bláznivého a zároveň hlubokého.
Irsko jako takové si mě podmanilo stejně tak. Především kouzelnou chaloupkou na samotě. Sama bydlím v chalupodomě na samotě, proto mi je tato forma lokality velice blízká a dobře rozumím tomu zvláštnímu spojení s přírodou, které takové bydlení přináší.
Co činí tento díl opravdu výjimečným, je fakt, že se poprvé setkáváme s tím, že se nám hlavní hrdinka neproměňuje. Tento díl je v mnoha ohledech tedy jiný než ty předchozí, a to je velice osvěžující skutečnost.
Dějová linka jako vždy hladce ubíhá, v tom je Anna Lowe skutečný profík. Romantické pasáže jsou jako vždy decentní a vkusné, a flirtující Finn předvede, že v posteli má co nabídnout :-)
Věřím, že vás tento díl nadchne stejně jako mne! A možná vás přiměje zatoužit po vlastní chaloupce poblíž lesů a luk, kde divoká zvěř dává svou dobrou noc.
INDY SKY