Novinky

Příběh Strážce Skotska mě pohltil natolik, že jsem ho přečetla během pouhých čtyř dnů, a to navzdory nepříjemnému handicapu, kdy mi vítr nafoukl do očí a já sotva viděla na stránky. Kniha mě vtáhla do svého světa tak intenzivně, že jsem ani necítila, jak rychle čas plyne. Jen kapky do očí mi došly příliš brzy… Ale tak to mám se čtivostí knih Anny Lowe pokaždé. 

Než se rozepíši o všech přednostech tohoto dílu, zmíním jedinou věc, která mi tak úplně nesedla, a tou jsou dopisy. Musím se přiznat, že mám podivný blok vůči pasážím obsahujícím výňatky z dopisů nebo deníků. Je to ironické, protože sama jsem dětství strávila dopisováním si s kamarády, od kterých jsem se musela přestěhovat. Přesto mě tyto části v knihách dokáží od příběhu spíše odvést než si ho zamilovat. Nicméně, jde pouze o mou osobní averzi, takže věřím, že vám tento prvek nebude na obtíž.

A teď už pojďme pouze chválit.

V centru příběhu stojí dávní milenci, jimž stačila jediná noc, aby pochopili, že jsou si předurčeni osudem. Přesto oba vzdorují svým citům. Každý z vlastních důvodů… 

Hlavní hrdina Lachlan je báječnou kombinací introvertního génia a zocelené vojenské nátury. Jeho charakter je pevně ukotven v povinnosti a službě, které považuje za své životní poslání. Láska představuje v jeho přesvědčení překážku, kterou nehodlá překročit. Je si jistý, že by ho city oslabily v roli ochránce. Jeho vnitřní boj mezi touhou a povinností vás bude drásat, ale o to sympatičtější vám bude následná transformace tohoto zatvrzelce.

Naproti tomu Holly… to je takový živel… Tato nezkrotná divožka a volnomyšlenkářka miluje pestré barvy, spontánnost a nesnáší striktní plány a rutinu. Je pravým bohémským protipólem pragmatického Lachlana. Co mě však na Holly nejvíce okouzlilo, byla její druhá povahová stránka, ve které dominovalo její pevné sebevědomí. Holly si je jistá sama sebou nejen jako člověk, ale i jako hrdá dračice. Nebojí se čelit nebezpečí a stejnou míru sebejistoty projevuje i v intimních chvílích. Prostě řečeno, tahle holka ví, co v posteli chce.

Nemohu opomenout jednu (pro mě :-)) z nejvýraznějších vedlejších postav, a to Munga, živelného jeleního psa, který příběhu dodává humor. Jak je vám asi známo, jsem obrovská milovnice psů, proto jsem za psího hrdinu nesmírně vděčná a přidělila jsem mu v hodnocení zvláštní bonusové body.

Potěšilo mě také opětovné setkání s Liamem, londýnským lvím měňavcem, kterého já teda můžu :-) A tady mu autorka dopřála senzační cameo.

Vrcholem celé knihy je pak epická finálová bitva, která patří ke krásným ukázkám toho, jak má být akční scéna napsána. Autorce se podařilo vytvořit tak živý a smyslový zážitek, že jsem během čtení doslova cítila pachy ohňů a mořské soli, slyšela štěkot tuleňů, pád zdí a praskot plamenů.  

Bylo to skvělé. A teď už se nemůžu dočkat následujícího dílu, který nás zavede do Benátek. 

INDY SKY

Začněme tím nejzákladnějším: Noah mě bavil ještě víc než Callum.

A proč? Protože Callum, jakožto postava, pro mě byl více temnější, dominantnější, arogantnější.  Noah mi v porovnání s Callumem připadal, i se svými negativními stránkami, lidštější a milejší, a toho já si cením více.

Vím, že v době dark romancí, kdy se razí motto „čím větší bídák, tím lepší“, toto není úplně obvyklá preference, ale já to tak mám. I v životě jsem si našla hodného chlapa a vím, co vztah s laskavým člověkem znamená, proto si cením spíše klaďasů. Takže, to byl první bod, proč si mě Noah získal o fous víc.

Jasně, dokáže mě rozpálit badass guy, co svou drností boří zdi, o tom žádná. Ta počáteční tepavá přitažlivost, ten vzrušující adrenalin, to napětí a nebezpečí… Ale pokud si mám zvolit, laskavost a humor jsou u mě cennější. A především v knihách mi tyto faktory pomáhají víc vypnout a odprostit se od své pracovní rutiny. Noah tohle všechno nabízí. Má svou temnější, protivnější stránku, ale zároveň v něm cítíte lidskost, která vás nutí fandit mu od první do poslední stránky. Ať už to byly jizvy z letecké minulosti nebo suplující role otce, empatizovala jsem s ním.

Krom toho, že mi byl tedy Noah jako charakter sympatičtější, užila jsem si i příběh ještě víc než ten v prvním dílu (a to jsem si jedničku užila fakt fest!!). Ve dvojce mě nesmírně bavila dějová linka s matkou samoživitelkou a s jejími reálnými problémy a trápeními. Eleanor dokázala vystihnout tu každodenní dřinu, ty momenty zoufalství i malých vítězství, které zažívá každá žena v této situaci.

A stejně tak si mě hlavní hrdinka získávala svou silnou povahou, kdy se všem potížím stavěla čelem a s bradou vztyčenou. Obdivovala jsem ji a moc jsem jí přála každičký úspěch. Její odhodlání a nezlomnost mě inspirovaly a zároveň dojímaly, protože autorka nebagatelizovala její momenty slabosti. Právě v těch chvílích, kdy se Lily cítila na dně, ale přesto našla sílu vstát a bojovat dál, se ukazovala její skutečná osobnost.

Krom toho, Eleanor opět nezklamala s popisem životních událostí jednotlivých postav. Jak u Noaha, tak u Lily autorka vyprávěla dva protichůdné příběhy, které jste s nimi prožívali a v hlavě jste se jim snažili radit, pomáhat a nejednou jste jim také zanadávali. Jejich cesty byly tak rozdílné, a přesto se protnuly způsobem, který dával dokonalý smysl. Každá kapitola odhalovala další vrstvy jejich osobností, každý závan minulosti vám umožnil více chápat jejich opatrnost a nedůvěřivost.

Tolik emocí… tolik vášně a vzrušení… tolik křivd a vděku… v druhém dílu Černé vdovy bylo mnoho TOLIK a ničeho nebylo MOC. Děkuji za to a nemůžu se dočkat třetího dílu, ale nespěchejme na něj. Eleanor přeji, ať si pořádně a zaslouženě odpočine a vrátí se do třetího dějství plná energie. Kvalita jejího psaní si zaslouží čas a péči, a já jsem ochotná počkat si na další příběh jakkoli dlouho, protože vím, že čekání se rozhodně vyplatí.

Indy Sky

Strážce Irska se mi v žebříčku dosavadní oblíbenosti Ohnivých panen posunul hned za první díl, tedy Strážce Paříže, a nyní vám prozradím proč.

Čím si mě tento díl tolik získal? V prvé řadě humorem. Já prostě mám ráda humor… nejen letmé úsměvy, ale opravdový vtip a komické narážky, které mě vytrhnou z pracovního stereotypu. A tady humoru skutečně nechybělo, ba naopak, prostupuje celým příběhem.

Zároveň si mě Ir Finn získal svým laskavým srdcem, smyslem pro rodinu a vztahem k dětem. Je to muž plný protikladů. Nebojácný, koketný, ale zároveň ochranitelský a rozkošný. Pasáže, kdy blbne s dětmi své sestry, jsem si velice užívala. Jeho schopnost pošťuchovat své synovce a jančit s nimi, krásně korespondovala s něžnými momenty, kdy držel v náručí svěřené novorozeňátko. A jak se v příběhu reálně dozvíte, za členy své rodiny by Finn skutečně položil i svůj život.

Pokud jste si zamilovaly vlka Boona z Bojovníků z Havaje, věřím, že vám bude sympatický i Finn. Oba muži mají v sobě něco bláznivého a zároveň hlubokého.

Irsko jako takové si mě podmanilo stejně tak. Především kouzelnou chaloupkou na samotě. Sama bydlím v chalupodomě na samotě, proto mi je tato forma lokality velice blízká a dobře rozumím tomu zvláštnímu spojení s přírodou, které takové bydlení přináší.

Co činí tento díl opravdu výjimečným, je fakt, že se poprvé setkáváme s tím, že se nám hlavní hrdinka neproměňuje. Tento díl je v mnoha ohledech tedy jiný než ty předchozí, a to je velice osvěžující skutečnost.

Dějová linka jako vždy hladce ubíhá, v tom je Anna Lowe skutečný profík. Romantické pasáže jsou jako vždy decentní a vkusné, a flirtující Finn předvede, že v posteli má co nabídnout :-)

Věřím, že vás tento díl nadchne stejně jako mne! A možná vás přiměje zatoužit po vlastní chaloupce poblíž lesů a luk, kde divoká zvěř dává svou dobrou noc.

INDY SKY

Ohnivé panny 4 – Strážce Portugalska 
98 % na databázi knih

Vždy, když se ke mně dostane nový díl od Anny Lowe, přemýšlím, čím si mě tentokrát získá. Každý díl totiž v sobě nese nějaký speciální prvek, který je unikátem celého příběhu, a tentokrát to byl odvážný (ú)let z živelného Lisabonu na takřka 900km vzdálenou separovanou Madeiru.

Představte si hlavní hrdinku Lauru, která se teprve nedávno dozvěděla o své schopnosti proměny v dračici. Naprosto čerstvá, nikým zodpovědným nezaučená měňavka sotva zvládá základy létání, přičemž přistání je pro ni obrovskou neznámou, a už musí překonat neuvěřitelné stovky kilometrů nad otevřeným oceánem. Naštěstí ji na této nebezpečné výpravě doprovází Marco, zkušený drak. Na první pohled působí jako nepřístupný bručoun, snob a protiva, ale vy už od začátku víte, že se za jeho ubrblaným zevnějškem skrývá kurážný a dobrosrdečný ochránce. A ví to samozřejmě i Laura… 

Pro mne nejpůsobivější moment přichází uprostřed jejich vyčerpávajícího letu. Když jim docházejí síly a situace vypadá beznadějně, udělají něco naprosto nečekaného. Začnou oba hlavní hrdinové zpívat. Tato scéna mě chytla za srdce. Je v ní tolik bezprostřednosti a upřímnosti, že si ten obrázek ráda představuju v hlavě. Zkuste to taky… dva na kost vyčerpaní draci, vznášející se vysoko nad šumivým mořem, v ohrožení života, a přesto si dokážou společně pobrukovat, aby se motivovali plachtit křídly dál a dál. To se mi srdečně líbilo.

V příběhu se jako vždy objeví napínavé bitky (ve vzduchu i na souši), romantické momenty a složité vztahy v dračí komunitě, tedy komunitách, protože tentokrát se střetáváme s dvojím osazenstvem Strážců, tedy lisabonským a madeirským, a prozradím vám, že tato dvě společenství spolu opravdu nejsou v přátelském spojení. 

A kdo má rád draky, tak bude se čtvrtým dějstvím spokojen, protože tady jich je opravdu, ale opravdu hodně. Já doporučuji a už se těším na pokračování, které nás zavede do sychravého Irska.

Valentýn je ideální čas na to, abyste si udělali radost a my pro vás máme speciální dárek! 🎁

Od 3. února jsme pro vás připravili exkluzivní Valentýnskou akci: Při nákupu nad 899 Kč na našem e-shopu MojeRomantika.cz získáte dárek v hodnotě 700 Kč! A co je na tom nejlepší? Tento dárek je určen nejen vám, ale i vašemu partnerovi. ❤️

Dárek jsme pro vás připravili ve spolupráci s Růžovým slonem, specialistou na intimní radosti. 😉 Takže pokud chcete letos zažít opravdu nezapomenutelný Valentýn, neváhejte a využijte naši akci!

🎀 Podmínky akce:

✅ Platí pouze pro fyzické balíčky (ne e-knihy)

✅ Minimální hodnota nákupu: 899 Kč

✅ Akce trvá od 3. února do vyčerpání zásob

✅ Dárek vám ručně přidáme do objednávky

Nechte se unést romantikou a překvapte sebe i svého partnera jedinečným dárkem! 💕

Anna Lowe patří mezi autorky, jejíchž díla si získávají věrné čtenáře, a to i přes určitou podobnost jednotlivých příběhů. Nejnovější uveřejněná kniha Strážce Říma může vznést několik námitek.

Ano, díly si jsou dějovými linkami podobné.

Ano, někomu mohou přidat trochu otravnější zmínky o osudových druzích, ale mně to nevadí… už jen proto, že já sama zažila svou lásku na první pohled a trávím s ní už 17 let. Proto se větám o velkých osudových láskám nevyhýbám. Ba naopak, vítám je. Každá taková zmínka v ději umocňuje pouto, které se postupně mezi hlavními hrdiny rodí. Vše začíná jen domněnkami a vše končí nesmrtelným milostným svazkem. 

Nicméně, každý díl je něčím dokonale specifickým a v Římě se setkáme s naprosto jedinečným prvkem, a to když autorka detailně popisuje proces proměny z pohledu hlavní hrdinky. Tento aspekt přináší do děje něco naprosto nového. Už jen proto, že Lena nepatří mezi ty, co by si transformaci v draka užívaly. Zvláště působivé je proto vykreslení vnitřního konfliktu hlavní postavy, kdy se musí vyrovnat se svou dračí stránkou.

Její strach a odpor k vlastní proměně, kterou nedokáže ovládat, působí velice věrohodně. Jen si to představte. Jeden den jste obyčejná žena, druhý den se vám prsty mění v ostré pařáty, odpadávají vám lidské uši, přicházíte o svou pěstěnou hřívu, po rukou se vám rozrůstá dračí šupinatá kůže. To by přeci vyděsilo každého nezasvěceného, a proto oceňuji, že spisovatelka v tomto dílu předkládá i naprosto unikátní čtenářský zážitek. Vždy jsme se v předchozích dílech setkali jen s povrchovým popisem proměny, kdy se prodlouží zuby a tělo se v rychlosti promění ve zvířecí, ale tady jdeme do mnohem hlubšího detailu, a to jsem si opravdu užívala.

Ve třetím díle se nám střetávají vlci a draci. Hlavní mužská postava, vlčí měňavec Sergio, je vykreslena jako charismatický ochránce a rádce. Akční scény jsou střídány s romantickými momenty a postelové úseky se svůdným Italem rozhodně stojí za to. Hlavní hrdinka se v milování nezdráhá, není to žádná netykavka, a to je také příjemné zpestření.

Knihy této autorky pro mne znamenají únik od sociálních sítí, moderního uspěchaného světa a nudy. Miluji nadpřirozeno a svět měňavců mě už odmala fascinoval, proto za sebe Strážce Říma rozhodně doporučuji. Navíc, pokud nemáte rády pětisetstránkové bichle, bude vám tato kniha svou délkou sympatická. Počet stran a kapitol je tak akorát, abyste si užili pár dní ve světě fantazie a nemusely se stresovat, že vám stále ještě zbývá 400, 300, 200 stran do konce. 

1. Jaké cukroví nesmí na vašem vánočním stole chybět? Máte nějaký osvědčený rodinný recept?

“Rozhodně vanilkové rohlíčky podle receptu manželovy babičky. Jsou křehké, konce vyválené do tenoučkých špiček – se pekelně lámou… Hned vytažené z trouby se musí obalovat v moučkovém cukru – pokaždé si spolehlivě spálím prsty… Ale co by žena neudělala, aby dodržela vánoční tradici?”

2. Na co se během Vánoc těšíte nejvíc? Je to kouzlo sváteční atmosféry, čas s rodinou, nebo třeba zasloužený klid?

“Po večeři s dětmi v zavřené ložnici hrajeme hry, ať mají kouzelné bytosti šanci dát pod vánoční stromeček dárky. Jsem šťastná za každý další rok, kdy to s námi děti hrají a třeba tomu i trochu věří. To je pro mě opravdové kouzlo Vánoc.”

3. Máte ve své rodině vánoční tradici, která je pro vás obzvlášť důležitá? Co vám připomíná?

“Rozkrajujeme jablíčka, pouštíme skořápky ořechů se svíčkou a pod talíř dáváme drobné mince a rybí šupiny, protože to patří k českým zvykům. Ale několikery poslední Vánoce jsme prožili v zahraničí u moře, takže dárky nám nosí komínem Santa. Proto děti ke krbu chystají cukroví se skleničkou mléka a já nebo manžel rychle pomocí šablony a mouky vytváříme stopy od krbu ke stromečku, a přitom do sebe ve spěchu cpeme pro Santu připravenou svačinku…”

4. Přemýšlela jste někdy o napsání knihy s vánoční tematikou? Pokud ano, o čem by mohla být?

“Vánoční příběh je jeden z nejtěžších. Aby to nebylo laciné klišé, ale mělo správně vyváženou dávku romantiky, nostalgie, špetku naivnosti a akce… A o čem? No jedině o lásce.”

5. Plánujete přes vánoční svátky také psát, nebo si naordinujete od psaní odpočinek?

“Odpočinek od romantiky? To nejde! Do tisku nám v lednu jdou knihy od Anny Lowe, Sharon Page, Eleanor Corvin, Katy Cooper, Indy Sky a připravujeme nové eknihy od Marks Hope, Jerryho T. Winkse, Pawela Kopijera a Rasmuse Ronna. No a v mezičase bych ráda dokončila svoji knížku…”

6. Kterou knihu byste si letos přála najít pod stromečkem a proč?

“Upřímně? Odpovím trochu jinak. Přála bych si, aby všechny děti našly pod stromečkem knížku, která je bude skutečně bavit. Je jedno, jestli to bude komiks, sci-fi nebo romantika. Aby si děti po vzoru maminek, které dle zkušeností z Mojeromantika čtou jak divé, našly žánr, co se jim bude líbit. Je jedno, co budou číst – hlavně ať čtou! Od toho se odvíjí všechno – představivost, slovní zásoba, vyjadřování, pravopis… A podle vlastních dětí vím, že když jim dáte volnost a důvěru, vrátí se vám to! Nepřejte si vidět naše účty z knihkupectví!”

7. Je nějaký vánoční zážitek nebo historka, která vás pokaždé rozesměje, nebo zahřeje na duši?

“Vzpomenu si na vyděšený obličej Romana Vaňka, když jsem mu líčila recept na náš bramborový salát, kde jsme brambory nahradili vařenou brokolicí! To je historka za milion… jak stál, talířek s jídlem zapomenutý a v ruce na půl cestě k puse nabodnuté sousto… Slibovala jsem mu, že salát donesu a přiměju ho ochutnat. Prozatím ho zachránil fakt, že mi knížku křtil v létě.”

8. Jaký je oblíbený vánoční film/pohádka, na který se už teď těšíte?

“Popelka… i když letos bude jen online…”

9. Jaká písnička nebo koleda podle vás dokonale vystihuje vánoční náladu? Posloucháte při psaní něco speciálního? 

“De facto všechny nejoblíbenější světové i české songy. A pokud jde o moje psaní, či editování knih kolegů, tak mám ve sluchátkách tucárnu – což je termín mého manžela pro diskosongy.”

10. Jste tým ryba nebo řízek?

“Jednoznačně řízek!”

1. Jaké cukroví nesmí na vašem vánočním stole chybět? Máte nějaký osvědčený rodinný recept?

Přiznám se, že nepeču. Maminka i obě mé sestry jsou cukrářky, takže v mé DNA už nezbyl talent na něco takového. Nejsem schopná vytvořit ani těsto na linecké, a proto si cukroví objednávám z místní lokální cukrárny, která patří jedné z mých nejmilejších sousedek. A lepší cukroví jste nejedli! Nejraději mám včelí úly.

2. Na co se během Vánoc těšíte nejvíc? Je to kouzlo sváteční atmosféry, čas s rodinou, nebo třeba zasloužený klid?

Jsem tvor, co žije skandinávským stylem hygge, a proto si Vánoce nesmírně užívám. Jako introvert se zašiju doma, zapálím v kamnech, srkám horkou čokoládu, mlsám cukroví a u toho si čtu, nebo hrajeme s mou drahou polovičkou deskové hry, koukáme na oblíbené filmy (a ani nemusí být vánoční) a chodíme na procházky do přírody s naším chlupáčem. Hlavně, ať je sníh! Já naprosto zbožňuju sníh. Vánoce, a celkově celý prosinec, využíváme k tomu, abychom si od všeho v plné míře odpočinuli – od lidí, od práce, od výjezdů -
ono, pokud v naší lokalitě nasněží, tak stejně nevyjedeme ani z brány, protože se u nás neudržuje silnice, takže si vánoční rodinná kolečka plánujeme vždy až po Štědrém dnu.

3. Máte ve své rodině vánoční tradici, která je pro vás obzvlášť důležitá? Co vám připomíná?

Vlastně… nemáme. Poslední roky si užíváme Vánoce asi právě naopak, boříme tradice a děláme si svátky takové, aby vyhovovaly především nám… jak poznáte z dalších mých odpovědí.

4. Přemýšlela jste někdy o napsání knihy s vánoční tematikou? Pokud ano, o čem by mohla být?

Přemýšlím, přemýšlím, nejspíše nikoli.

5. Plánujete přes vánoční svátky také psát, nebo si naordinujete od psaní odpočinek?

Přes prosinec bych ráda napsala velkou část Trhače, takže ano, budu psát jak o život! Oheň v kamínkách, rozsvícené svíčky, vůně cukroví a jehličí… ideální podmínky na klídek při psaní, takže toho chci využít.

6. Kterou knihu byste si letos přála najít pod stromečkem a proč?

Jen jednu? :-) Já bych potřebovala spíš novou knihovnu… Úplně se bojím tu veřejně prohlásit, že chci další knihy, protože už teď mi je mým drahouškem vyhrožováno, že budeme mít čím topit :-)) Přesto, velice bych si přála všechny knihy od naší nové autorky Eleanor Corvin.

7. Je nějaký vánoční zážitek nebo historka, která vás pokaždé rozesměje nebo
zahřeje na duši?

Teď se tomu už smějeme, ale stalo se to 26. 12. 2022 (což jsou pořád ještě trochu Vánoce), kdy jsem si zlámala prst a skončila s nečekaně obrovskou sádrou. Bylo to necelé 2 týdny po nastěhování do našeho nového domečku na samotě u lesů, luk a polí. Celý dům plný krabic, další hromada sbalených boxů stále setrvávala v našem původním bytě, nový dům plný krabic s novým nábytkem, barev a výbavy na vymalování a já bolavá a nemohoucí s jednou funkční rukou. Nastal absolutní chaos! Nicméně, na toto období i přes veškeré útrapy velmi ráda vzpomínám, protože jsem cítila obrovskou lásku a podporu rodiny. Každý týden za námi dojížděli, pomáhali s vybalováním, navařili, malovali, zaklízeli oblečení… miluju svou rodinu a za tohle jí budu navždycky vděčná. Jo, a díky té
patálii se zlomeninou, jsem napsala Lamače, takže to považuju za takové příjemné bolestné.

8. Jaký je oblíbený vánoční film/pohádka, na který se už teď těšíte?

Cokoli, na co se budeme dívat spolu s přítelem. Většinou ani nesledujeme filmy s vánoční tematikou. Loni jsme na Vánoce dali marvelácký maraton, letos jsme si říkali, že asi zkoukneme všechny díly Harryho Pottera. Jinak si přes Vánoce ráda pouštím klasické hrané pohádky – mám velice ráda hudebního Plaváčka, dále Zlatovlásku, O štěstí a kráse a není zima, kdy bych si nepustila Botu jménem Melichar, kde byla postava Radima Dochleby, mé první lásky.

9. Jaká písnička nebo koleda podle vás dokonale vystihuje vánoční náladu? Posloucháte při psaní něco speciálního? 

Moje nejmilejší česká koleda je „Štědrý večer nastal…“. Ale z vánočních písní
miluju dvě. První je Carol of the Bells v těch nejvšemožnějších podáních - od epické verze, přes houslovou, po dark. Obdivuju tu melodii. A druhou, kterou mám velmi ráda, je First Noel, cítím z ní takovou zvláštní nostalgii, vždy mě dojme.

10. Jste tým ryba nebo řízek? 

Kdo četl Lamače, vybaví si nenažranost hlavní hrdinky Sally. To jsem skutečně celá já. Sním všechno a sním toho hodně. Jsou na světě jen 2 věci, co nepozřu, a tou jsou na prvním místě olivy a na druhém místě ryby, především kapr, takže patřím do týmu řízek. Nicméně, od té doby, co trávíme třetím rokem Štědrý den v naší tříčlenné sestavě v podání mne, přítele a hafana, jsme tradiční večeři
neměli. Vždy si uděláme Vánoce skutečně po svém, a to se týká také večeře.

Loni jsme měli boloňské špagety, které oba zbožňujeme, vzali jsme si je „na hulváta“ na gauč, zapálili si po celém pokoji lucerničky, rozdělali oheň, zachumlali se do dek, tulili se k sobě a srkali špagetu po špagetě u Avengers… někdo to možná odsoudí, ale my si užili absolutně fantastický Štědrý večer.

V tomto smyslu se celkem dost řídíme heslem Carrie Bradshaw a Božského ze Sexu ve městě - „Jen my dva... a naše vlastní pravidla“.

Přeji všem báječné
Vánoce podle vašich nejlepších představ, ať už tradiční nebo zcela originální!

Milé knihomolky,

dvoupapričková chystaná novinka "Callum" od Eleanor Corvin, naší nové spisovatelky, je naprostá bomba, a věřte mi, že vím, o čem mluvím. Mám tu čest být součástí jejího vzniku, podílím se totiž jak na tvorbě obálky, tak na korekturách textu, takže knihu znám skoro stejně tak jako má vlastní literární mimina.

S Eleanor jsme si padly do noty už od začátku. Introvertka, pejskařka a fanynka Jensena Acklese žijící na venkově za Brnem? To jsme si prostě musely sednout! Máme tolik společných zájmů a podobných povahových rysů, že jsme se tomu až musely smát.

Nejednou jsem jí při korektuře posílala zakroužkované pasáže ve stylu: „M*A*S*H? Vždyť o něm v Lamačovi píšu taky, dokonce se při něm hlavní postavy poprvé líbali!“ Každý takový okamžik podobnosti byl pro mě milým, úsměvným zážitkem, občas přímo nostalgickým.

Ale pojďme k samotnému příběhu…

Klub Černá vdova je tak dokonale vykreslený, že byste přísahaly, že v něm sedíte u baru, povídáte si s kluky z ochranky a upíjíte u toho whisky (v mém abstinenčním případě džus). Každičký detail sedí a vzrušující atmosféra za tónů starého rocku přímo čiší ze stránek.

A ten humor! Jak tušíte z mých knih, zbožňuji, když je v příbězích legrace, a o to tu nebylo nouze. Dostanete: sarkastické prupovídky mezi jednotlivými postavami, komické okamžiky a k popukání vtipné myšlenkové pochody hlavní hrdinky. No neberte to :-)

Protipólem jsou momenty, kdy se budete cítit skutečně smutné a vyděšené, ale to k životu jednoduše patří a jsem ráda, že i to, v ději zažijete.

A teď to nejlepší… hlavní postavy. Dominantní, osvalený takřka čtyřicátník Callum a do kontrastu mladičká, nesmělá knihomolka? Age gap romance v nejlepší možné formě! To já ráda, to já ráda. A jak jim to sedlo v posteli, to si snad domyslíte samy.

Vedlejší postavy nejsou vůbec na obtíž. Každá má svůj příběh, charakter a dokážou vás rozesmát i dojmout. Autorka prostě umí vytvořit uvěřitelné charaktery, se kterými se okamžitě ztotožníte.

Eleanor vytvořila naprosto realistický současný román, který vás nepustí, dokud nedočtete poslední písmenko a já ji za to děkuji a tleskám. 

Indy Sky: Callum od Eleanor Corvin mi sedl stejně tak jako autorka sama

S velkým nadšením a doporučením

Indy Sky

1.  Jaké cukroví nesmí na vašem vánočním stole chybět? Máte nějaký osvědčený rodinný recept?

Vzhledem k tomu, že zbožňuji sladké, tak nesmí chybět nic. :D  Jediný druh, co moc nevyhledávám jsou pracny (medvědí tlapy).   

Co se týče receptů, tak u nás doma máme už od mého dětství tradici, že pečeme s mamčinými kamarádkami dohromady, takže už třicet let pečeme cukroví podle rodinných receptů od naší známé a chutná mi o to víc, když jeho výrobu mám spojenou s příjemnými vzpomínkami – už jako malá jsem se těšila až se všichni sejdeme a popovídáme si. 

2.  Na co se během Vánoc těšíte nejvíc? Je to kouzlo sváteční atmosféry, čas s rodinou, nebo třeba zasloužený klid?

Musím se přiznat, že ačkoliv zbožňuju Vánoce, jejich atmosféru a čas strávený s rodinou, tak čím více let dělám v obchodě, tím více se těším i na ten klid. Přece jen prosinec je pro prodavače hektický a de facto bydlí v práci, takže s kolegyněmi odpočítáváme dny do Vánoc s větším nadšením než děti. :D

Na Štědrém dnu mám nejraději takový ten vnitřní klid, který nastane, jakmile si uvědomím, že všechno je hotové a já si můžu užít čas s rodinou.

A těším se na jídlo samozřejmě! Na to nesmím zapomenout. Kdo by se netěšil na cukroví, chlebíčky a salát s kaprem, případně řízkem? 

3. Máte ve své rodině vánoční tradici, která je pro vás obzvlášť důležitá? Co vám připomíná?

U nás doma nikdy nebyly klasické vánoční tradice, takže nemám žádnou, která by pro mě byla obzvlášť důležitá. Spíš jde o naše zvyky, jako je procházka na Štědrý den, nebo čas druhé večeře, který nastává poté, co si rozbalíme dárky a v televizi začne běžet pohádka „Tři oříšky pro Popelku“. Nedovedu si představit Vánoce bez téhle pohádky. A stejně si nedovedu představit, že bych se na ni dívala a nedostala hlad. :D 

4. Přemýšlela jste někdy o napsání knihy s vánoční tematikou? Pokud ano, o čem by mohla být?

Nedávno jsem si říkala, že by bylo hezké napsat nějaký vánoční případně halloweenský příběh, ale zatím jsem nenašla čas, abych to více promyslela. Navíc mám rozepsaných více příběhů a dokud je nedokončím, nechci se pouštět (byť jen v mysli) do dalšího. :) 

5. Plánujete přes vánoční svátky také psát, nebo si naordinujete od psaní odpočinek?

Vzhledem k tomu, že u psaní odpočívám, tak doufám, že bude čas na psaní.

6. Kterou knihu byste si letos přála najít pod stromečkem a proč?

Jenom jednu? To je těžká otázka. :D 

Vzhledem k tomu, že pracuji v knihkupectví, tak už mám na wishlistu půlku obchodu. Ale momentálně by mi asi největší radost udělala kniha “Jedno temné okno”. Nejenže mě zaujala svojí anotací, ale slyšela jsem na ni i dobré ohlasy a několik lidí na instagramu mi psalo, že tohle je kniha pro mě, takže mě velmi nalákali. 

7. Je nějaký vánoční zážitek nebo historka, která vás pokaždé rozesměje nebo zahřeje na duši?

Žádnou vtipnou vánoční historku si nevybavuji, ale doteď si pamatuji na Vánoce, kdy jsem dostala morče. Strašně jsem si ho přála, ale nevěřila jsem, že ho dostanu. Od malička miluju zvířátka a moc jsem chtěla morčátko, ale naši mi řekli, že morče rozhodně v domě nechtějí – zejména potom, co jsme za sebou měli éru křečků, kteří nám moc rádi utíkali pod ledničku nebo za nábytek.

 Takže když jsme rozbalili dárky a táta po mě chtěl přinést pití z chodby, tak jsem netušila, že tam na mě čeká ještě jeden dárek. Když jsem v chodbě našla klec, byl to úžasný okamžik, který se mi vryl do paměti. A rodiče taky zářili, protože viděli, jakou mám radost. Zkrátka ta chvíle byla zhmotněním radosti a štěstí pro nás všechny. 

8. Jaký je oblíbený vánoční film/pohádka, na který se už teď těšíte?

Popelka, S čerty nejsou žerty a Grinch. A o vánočních svátcích si obvykle dáváme maraton Harryho Pottera :) 

9. Jaká písnička nebo koleda podle vás dokonale vystihuje vánoční náladu? Posloucháte při psaní něco speciálního? 

Nejspíš “Vánoce, Vánoce přicházejí”, protože si pamatuji, že hrávala u nás doma u Štědrém dnu. Celkově se u nás během večera pouštěly klasické koledy, takže vánoční náladu mám spojenou s nimi. :) 

Co se týče psaní, tak u toho hudbu neposlouchám. V tomhle jsem chlap a dokážu se soustředit pouze na jednu věc - a cokoliv jiného by mě jenom rozptylovalo. :D  

10. Jste tým ryba nebo řízek? 

Řízek! Ryby mi nikdy moc nechutnaly.